Nejsem demokrat, ale aspoň si na něj nehraju jako naši vládci

Demokracie jen taková, kde rozhodují takzvané elity? Ne, díky, ta je snad ještě horší než demokracie opravdová.

Už to nevydržím. Přečetl jsem si špičkovou svodku Michala Kimákao demokratičnosti současných demokratických politiků. I kdybyste měli opustit můj článek, což samozřejmě nechci, tak vás prosím, abyste na ni mrkli.

Přečetl jsem si komentář Václava Klausemladšího o boji „elit“ proti Trumpovi. Ostatně na to téma nemluvil poprvé, a vyjadřovali se k tomu i mnozí další včetně mě. A dneska jsem si ke kávě přečetl plivance demokratického Respektuna jeho -ismy a -fobiemi onálepkované názorové oponenty. Zhořkla.

A opravdu, už to nevydržím.

Tenhle článek možná ukončí moji politickou kariéru dřív, než vůbec začala. Jsem člen politické strany, a i když v tuto chvíli nezastávám volenou funkci mimo stranu, možná o ni budu v budoucnu usilovat a tento článek mi bude předhozen. Tak ať. Píšu jej při plném vědomí a svědomí, jsem názorově konzistentní a rád budu o svých názorech debatovat. Samozřejmě (z mé strany) slušně. Myslím, že si zasloužíte znát tuto strašnou pravdu, se kterou půjdu za 16 let do prezidentských voleb:

Nejsem demokrat

Odmala vám hustí do hlavy (je to velmi chytrý marketing), že demokracie není dokonalá, ale je to nejlepší, co máme. Nesouhlasím. A rozhodně nesouhlasím s tím, jak je demokracie praktikována dneska. O té hlavně píšu, nezabředávejme prosím do antické terminologie, i když ani obecně nesouhlasím s myšlenkou, že má někdo (třeba „lid“) nějak intenzivně vládnout.

Teze, že devět lidí má právo vnutit svůj názor desátému, protože jich je víc, je podle mě naprosto absurdní. Tyranie většiny. Když se 51 % lidí dohodne, že si budou chlapi povinně barvit vlasy na modro, bude to OK? Nebo že zakážeme hraní mariáše? Nebo že se bude platit pivní daň?

Jsou věci, o kterých se rozhodovat nemá, už vůbec ne hlasováním lidu, a v mém ideálním světě by se o nich nerozhodovalo. Nemá to dělat většina, nemám to dělat já, máte to dělat vy sami. Kafrat do vašeho života může partnerka a maminka, dobří kamarádi a tak, znáte to, ale rozhodně ne někdo cizí a rozhodně ne stát.

Aspoň si na to nehraju

Současný svět je ale mnohem vtipnější! Tady nejde o to, že by devět lidí rozhodovalo o desátém, tady vlády a nadnárodní společenství rozhodují proti vůli lidu. Prosím, přečtěte si ten zmiňovaný článek Michala Kimáka. Prosím.

Příklad: Češi nechtějí migranty a jsou nejvíce protiunijní za poslední roky. Je to dlouhodobá pozice, žádný měsíční výkyv. Neřeším, jestli máme, nebo nemáme pomáhat migrantům a podporovat EU, ale prostě to lid nechce. Demokracie. Vláda to ovšem ignoruje, jde proti vůli lidu, EU na ruku. Pan předseda vlády Sobotka z České strany sociálně demokratickéje toho dokonalým příkladem. Migranty přijme a referendum nevypíše.

Česká lidová televize z nás zase konstantně dělá národ xenofobů, nacistů, tupců… Pražská kavárna (ano, opravdu jsem ten termín použil) to samé. Kdyby 51 % národa chtělo něco nesluníčkového, ne-neomarixstického, tak jejich volba bude elitami, médii a zvolenými politiky ignorována, pro jejich dobro.

Pro dobro ostatních, těch hloupých

Tak holt vypadá dnešní socialismus. Aniž bych chtěl urážet vás, laskavé čtenáře, kteří se dostali až sem, musím vás uctivě vyzvat, abyste i vy popřemýšleli nad tím, jestli nesdílíte následující myšlenku:

Já nepotřebuju, aby stát demokraticky řídil každý aspekt každé vteřiny mého života, protože jsem chytrý. Ale OSTATNÍ jsou hloupí, a bez státu by jim bylo špatně, takže pro jejich dobro je socialismus potřeba.

To si myslí obrovské množství lidí. Prosím, nedělejme to.

Statisticky vzato jsou lidé opravdu hloupí. Komik George Carlin vtipně říkal (parafrázuji): Představte si, jak hloupý je průměrný člověk. A teď si uvědomte, že polovina je ještě hloupejší.

Ale lidi nejsou tak blbí, aby nevěděli, co chtějí. Jestli chtějí kouřit a pít, jestli chtějí ven z EU, která jim zakazuje auta a vysavače a žárovky a rum a vnucuje migranty a bere státní suverenitu, jestli si budou, nebo nebudou ráno čistit zuby, jestli budou jíst špenát, nebo čokoládu… A jestli si obarví vlasy namodro.

To přece víte, ne, co chcete? Já nekouřím, protože nechci. Modré vlasy mě nelákají. Jestli vás jo, tak do toho. Vaše rozhodnutí, vaše věc, a samozřejmě taky vaše odpovědnost.

Vše řeší minimalistická ústava

Abyste si nemysleli, že si jen stěžuju a nenabízím řešení. Řešení existuje – jde o malý stát s přísně omezující ústavou a minimem dalších zákonů. Přirozená lidská inteligence, selský rozum, tržní mechanismy… se o většinu spolehlivě postarají.

Nebude se smět zabíjet, mrzačit, zraňovat atd., nebude se moct útočit na cizí majetek (krást, poškozovat atd.). Do toho se vejde spousta věcí, nebojte. Nebudete moct řídit ožralí, protože je to objektivní hrozba zdraví ostatním. Třeba.

Ale o moc víc vám stát nebude kecat do života. A ústava mu zakáže, aby do něho kecal.

Třeba ty šátky, jo? Stát nebude moci regulovat oblečení lidí. Pekař soukromník může vyhodit muslimku v šátku, řezník muslim může vyhodit Češku bez šátku. Soukromá diskriminace OK, někdy si o tom napíšeme. Stát se naproti tomu musí chovat ke všem stejně a zároveň nesmí lidi omezovat v jiných věcech, než bude těch pár zločinů proti zdraví a majetku.

Nebude možné hlasovat o tom, jestli budeme upalovat černochy. Nebude možné hlasovat o tom, jestli smí lidi nosit červené brýle a kouřit u sebe v obýváku nebo v soukromé hospodě. O tom prostě nikdo nebude rozhodovat. První bude ústavně zakázaná vražda, druhé bude každého soukromá věc.

Arogance socialistů vs. arogance moje

Já taky vím všechno, a nejlíp, stejně jako ti socani. Klidně se zeptejte, řeknu vám Pravdu a poradím vám, jak žít. Ale i kdybych byl ten Milovaný vůdce, nehodlám vám svoje dobro vnucovat. Myslím si, že je kouření dobré? Jasně že ne, ale je to váš problém. Mám rád náboženství? Ne, ale kostely bourat nebudu. Líbí se mi modré vlasy? No, ani ne, ale pendrekovat vás na služebně StB opravdu nehodlám.

Chcete pro někoho pracovat? Pracujte. Nechcete? Nepracujte. Chcete si spořit na důchod? Do toho. Chcete to risknout a nespořit? Do toho.

Zakážu vám vraždit Židy, protože to je zločin proti svobodě lidského života. Ale klidně si sviťte neefektivní žárovkou, noste modré číro (nebo smoking a pěšinku), klidně odmítněte zaměstnat bílého chlapa, jestli preferujete černou ženu… Kuřte a pijte, nebo buďte abstinenti.

Klidně se ptejte na radu, ale žijte svůj život tak, jak chcete vy, nebude-li to na úkor zdraví a majetku ostatních. Ani já, ani stát – ani demokratická většina, ani pseudodemokratická elitokracie dneška – tu nejsme od toho, abychom vás řídili, ovládali, směřovali, komandovali, dirigovali… případně ignorovali a nálepkovali jako populistické nácky.

Opakuji: Až na nejzákladnější pravidla máte právo žít tak, jak chcete vy, ne tak, jak považuje za ideální „většina“.

(A fakt si prosím přečtěte ten článek. A vemte vidle do ruky.)

 

Vyšlo 8. listopadu 2016 na IDNESu.